Petra Nachtmanová - autorské stránky

Šachový Jindřich

18. března 2013 11:48:00

Šachový Jindřich

Milovala jsem Jindřicha. Byl známou šachovou jedničkou na škole a slíbil , že mě naučí hrát královskou hru. Není mi ovšem známo, zda to tehdy se šachovým turnajem nebylo jako s pinpongovým, kterého jsem se zúčastnila a získala diplom za krásné druhé místo.

Pravdou bylo, že účast tvořily jen tři dívky –výherkyně jednička, co hrát opravdu uměla. Já dvojka, co jsem se občas strefila a trojka se strefovala jen velmi náhodně (byla původně divákem, ale přemluvili jí!)

Opravdu jednoho nedělního odpoledne mistr přijel a já radostně sdělila rodičům „Jdu se naučit hrát šachy.“

Šachy jsme se učili hrát ve staré maringotce, kde jsem shromažďovala odložený papír a měla zde praktický stůl, trošku prolezlý červotoči, ale hlavně dřevěný a s vypálenou šachovnicí! Jindřich byl nesmírně nadšený. Deska stolu ho naprosto uchvátila až zapomněl vyndat hrací figurky.

Nedala jsem se obalamutit. Připomněla jsem se a tak vyndaval figurku po figurce a říkal, to je královna, to je pěšák, to je kůň a tohle je král.

Dále učinil základní rozmístění na šachovnici a ještě o kus dál nic. Ani jeden tah nalevo, napravo či křížem krážem. Místo toho ze mě začal tahat informace o mé nejlepší kamarádce Mirce, která ho učarovala tak, že zapomínal i své mistrovské umění a musel se opakovat.

Ze začátku mě zklamalo, že jsem se naučila tak málo, ale zase jsem si poradila. Rozhodla jsem se, že se nikdy nestanu královnou ani jiným královským příslušníkem a budu bydlet v chaloupce a hrát Člověče a Smolíčka Pacholíčka.


přečteno: 7281x   komentářů: 0
 
Pro nakupování povolte cookies a javascript

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 13. 1. 2020