Líbání ve větru (2008)

Když ji líbal ve větru, slzy štěstí jí tvář oblékaly….ale ještě před tím se s ní rozešel fotbalista Luboš, kterého měla ráda. Nová láska na sebe nenechá dlouho čekat a v aquaparku se seznamuje s Mirkem. Mají mnoho společného – oba baví sport, zdravá strava a cestování. Vydává se s ním na čas do Španělska, kde si chtějí vydělat peníze na exotické cesty. Osud ale brzy přetrhne krásné plány. Dvacetiletá Romy se musí vrátit zpět do Čech, kde nemyslí na nic jiného než na tragicku událost. Nakonec ji zachráňuje její sportovní vášeň. Dělá si kurz cvičitelky aerobicu a posléze se rozhoduje, zda zůstat v náručí dalšího muže, který ji vstoupil do života…

Ukázka:

neviditelny text

Jdeme kolem něho. On se dívá! Fakticky se dívá přímo na nás a nepřijde mu to ani trochu trapný! A ta káča Jiřina se zrovna začne praštěně chechtat. Co jsem to ze sebe vůbec vymáčkla? „Hodíme sebou do omáčky?“ Do omáčky? Cha cha chááá, bezva, původně jsem myslela na zatáčku, co nás čeká teď a pak rovnou do vody po schodech, protože ze schodů u vodotrysku je dobře vidět na zaměřené klukovské stanoviště.
„Omáčka naštěstí není koprovka, ale rajská,“ poznamenává Jířa.
„Já nemyslela vodu, ale zatáčku.“
„Proč zatáčku, copak řídíme auto?“
„To nic, byla jsem trochu mimo.“
„Z něho, viď? Ujišťuju tě, že se na tebe koukal a kouká.“
„Hmmmm,“ zabručím vesele a znovu okukuji osuškové stanoviště. Neznámý vstává a kouká sem! Možná se k nám přidá. Ach, ty představy… Musím si pospíšit a zaplout na místo, abych měla kontrolu nad tím, co se děje kolem něho.
„Já se jednou sklouznu, jdeš taky?“
„Ne, stojí tam fronta. Já jdu rovnou na masáž zad, abych měla rozhled.“
Jířa vylezla znovu z vody a šla vylézt na skluzavku. Já se šla uvelebit do masážníku a odtamtud se koukala na něho, protože vstal a blížil se sem. Bohužel, neměl asi v plánu skočit do mé blízkosti, protože v ruce drží mobil a s někým se baví.
Pohasíná mi úsměv a dívám se na Jířu, která s jekotem vjíždí do vody. Hned nato vyplouvá a urovnává si rukama mokrý vlasy.
„Je to príma, pak půjdu znovu,“ říká mi a když zaleze vedle mě a udělá pár lehkých kopů nohama doprovázených takřka blaženými posunky, znovu vyjekne: „Jéé, on je tady! Blízko!“
„Pšš, uslyší tě!“
„Neuslyší, tady dost bublá voda a baví se s někým mobilem.“
„To jsem si všimla,“ prohazuji trochu naštvaně, protože mi Jířa s jejími ječivými výpady přijde dětinská a já se nechci ztotožňovat s ničím malým, ale naopak velkým a dobře zapamatovatelným, aby mne jen tak lehce nedostal z paměti.
O ječny čili ječivý holky dneska nikdo nestojí. No, možná puberťáci, nebo oslavenci, kterým je holka šuma fuk, když chtějí jenom jedno a mají v krvi cosi na poblouznění smyslů.
Všímám si, že se ON přiblížil až na okraj našeho bazénu a vlastně si ho můžu prohlédnout v celé kráse, protože stojí kousek vedle. Klidně bych se ho mohla dotknout, kdybych se odvážila.
Podle pár slov, které jsem zaslechla mi připadá, že se baví s klukem a ne s holkou. O něčem se dohadují. Chvíli se směje, pak si rukou prohrábne ofinu. Za minutku hovor končí, mobil zacvakne a dívá se mi přímo do očí! Trvá to mžik. Připadám si v úplně jiném světě a nestačím se vzpamatovat, ani když lehce pokrčí rameny. Snad omluvně, protože dělá čelem vzad a míří zpět k osušce.
Proč krčil rameny? Rudnu a potila bych se i za ušima, kdybych se necachtala ve vodě a ta neochlazovala moje zapálené city a rozum točící se kolem opačného pohlaví. Určitě si mě šel prohlídnout zblízka a zjistil, že to nestojí za námahu, proto krčil rameny. Galantní odmítnutí ještě dřív, než k něčemu mohlo dojít!
„Hele, on se sbalil a odchází,“ vytrhává mě Jířa z přemýšlení o důvodu náhlého odchodu, protože já myslela, že vleze do vody a začneme se bavit.
Zvedám hlavu a smutně na něho koukám. Mám vztek, že se vzdal a ani nepromluvil! Možná chce jen dokonalé holky, ale já přece vypadám jako moderní dokonalá! Ale nejspíš má rád dlouhovlásky a já se s vlasy slavnostně rozloučila.

neviditelny text

Kniha vyšla v srpnu 2008 a můžete si ji koupit v obchodech s knihami nebo přímo u vydavatelství Akcent zde

neviditelny text