Dobře parkující kočka
Postavy:
1- Vypravěč
2- Kočka
3- Hezký pán
4- Táňa
5- Máňa
6- Kluk
7- Holka v brýlích – Dana
8- Maminka s kočárkem
9- Děda
10- Fenka Sláva
11- Včelka
12- Běžec
13- Tanečnice
( děj se odehrává v parku)
Vypravěč:
V našem parku, světe div se
Vládne kočka strakatá
Jmenuje se Výletnice
Brusle nosí na tlapkách
Kromě nich prohání kolo
V šest za dubem zatáčí
V sedm končí rychlé sólo
Do kůlny ho zatlačí
V osm ladí pevnou chůzi
Vlevo, rovně, napravo
Nevábí ji myši, pstruzi
Ale lidské divadlo
Kočka:
Krindy pindy, hezký pán
Pustil na zem celofán
Pak krabičku od pití
A časopis o žití
Haló, pane!
Hezký pán: Co se stalo?
Kočka: Něco se vám zatoulalo!
( Pán se mračí a zkoumá co ztratil)
Hezký pán:
Kočko jedna mluvící
Mám peníze i lžíci
Kufřík plný papírů
Sako šité na míru
Stal se omyl nemilý
Zradilo tě vidění
Kočka:
Milý pane, zrak mi slouží
Ale vám se paměť plouží
Seberte si vaše jmění
Než se packy v drápy změní
( ukazuje na zem s odpadky, pán se dívá kam ukazuje)
Hezký pán:
Kočko, kočko, kočkatá
Proč nehlídáš koťata?
Obtěžuješ slušné lidi
Drzost tvá se mi nelíbí
Kočka:
Jmenuji se Výletnice
Jsem parková nadstrážnice
Mám odznak od policie
A vás…..
Hezký pán: Dobře, už mlč, seberu je.
( sesbírá odpadky, kočka si nad ním zvolna podupává, pán se na ní podívá, ona se usměje, vítězně zamňouká a on se zvedne a uteče z parku)
Vypravěč:
Park se zvolna naplňuje
Kočka kázeň vyžaduje
A teď vidím divnou věc
Kočka zvoní na zvonec
Kočka:
Haló, strážní přestávka
Jdu potěšit děvčátka
Táňa s Máňou prošly branou
Jdeme hrát na schovávanou
( Táňa s Máňou k ní dojdou, plácnou se do ruky na pozdrav a schovávají se)
Vypravěč:
Nu což, kočky právo mají
Stávkovat, když hrát si chtějí
Ale co se blízko děje?
Kluk se holce v brýlích směje
Kluk:
Vypadáš jak moucha tse-tse
Hraj si doma nebo v lese
Sem máš vstup vždy zakázaný
Porušení trestám holí
Holka v brýlích:
Nejsem kráska z časopisu
Ani žádné strašidlo
Ty máš zlostí plnou pusu
Nepůjčím ti švihadlo
Kluk:
Kdo se tebe bude ptát
Vezmu si vše co mám rád
Protože ač nevěříš
Jsem král, vládce i rytíř
Holka v brýlích: Nevěřím ti ani slovo
Kluk: Tak se dívej, křivá noho!
( sebere jí švihadlo a štípne do ruky, strčí jí a ona spadne)
Holka v brýlích: ( na zemi)
Au au toto bolí
Pomoc nikde není
(rozbrečí se a kluk skáče přes švihadlo o kousek dál a vysmívá se jí)
Vypravěč:
Haló, kočko schovaná
Odbornice na drama
Kdy nastoupíš do práce
A potrestáš zlobivce?
( Kočka nastraží uši)
Kočka:
Mňauky, mňau, mňau, mňau
Schovkám nazdar, čau
Máňa:
Nedá se nic dělat
Práce nejde schovat
Táňa:
Tak zoufale nemňoukej
Spravedlnost rozfoukej
Kočka:
Vždyť já smutně nevzdychám
Připravit, start, utíkám!
( běží k holce co brečí)
Nic neříkej, vím
Do zla zakročím
(pohladí holku po vlasech a pomůže jí vstát)
Brýlatá holka:
Kočko, číčo, kočičko
Nosíš parku štěstíčko
Kočka:
Nevím, co je štěstí
Jen chci lumpy v kleci
( běží ke klukovi, ten udělá pár skoků a pak si točí hada se švihadlem, kočka mlčí a kouká na něho)
Kluk:
Proč tak koulíš očima
Jsi slepá či praštěná?
Chacha hihi škub
Založ si klub zrůd
(kočka si pleskne desetkrát do dlaní)
Kočka:
Deset plesků z blesku
Přeměň se na tresku
Z hlavy rybí háčky šílí
Zapíchnou se každou chvíli
Kluk: Hahahá, kočka kouzla ovládá!
Kočka:
To se mi snad jenom zdá
Kluk si z čar nic nedělá
Čáry stojíš v síti
Kapr si tě chytí
( kočka třikrát tleskne, přiběhne Máňa s Táňou a hodí přes kluka síť, kluk si ji hned ze sebe strhne)
Kluk:
Věru, velmi vtipné
Nemáte kus pytle?
Ze tmy bych snad šílel
V pekle oheň sdílel
Máňa: ( ukazuje na kluka )
Koukni Táňo na hlavu
Nemá na ní šupinu?
Táňa:
Jedna, dva, tři, čtyři, pět
Šupinatý má kluk svět!
( kluk stojí zpříma, dojde mu úsměv, ale drží stále švihadlo v rukách)
Kočka:
Omluv se a vrať, zloději
To co tobě nepatří
Jinak budeš v rybím kraji
Bát se tlamy zvířecí
Kluk:
Nevěřím vám lháři
Jsem kluk s lidskou tváří
( Kočka, Máňa, Táňa i brýlatá holka se rozesmějou, kluk skloní hlavu, pak ji prudce vztyčí)
Kluk: Vy vy vy vy vy, jste špatní a zlí!
( upustí švihadlo a běž pryč z parku)
Brýlatá holka:
Děkuji ti, kočičko
Máš moc dobré srdíčko
Díky Táňo s Máňou
Seznamte se s Danou
( Dana sebere ze země švihadlo, všichni se na sebe usmívají a kočka i holky se pozorně dívají na švihadlo, které drží)
Snad se i vám líbí
Švihadlová školka
Přidejte se chvíli
Budem príma čtverka
Kočka:
Hurá, sláva, mňau
Tomu říkám ráj!
( začne skákat Máňa…..a kočka nastraží uši, slyší miminkovský pláč)
Vypravěč:
Dobrá kočko parkovací
Správným směrem stražíš uši
Maminka je zoufalá
Dítě brečí do rána
( kočka jde k mamince s kočárkem)
Kočka:
Mladá matko, proč děťátko
Ruší hrací divy?
Maminka:
Nevím, proč si moje zlatko
Nezdřímne na chvíli
Kočka:
Tož, zazpívám mňoulatku
Uřvanému děťátku
Maminka:
Ano, zpívej, jsi moc hodná
Tvůj hlas ještě mimčo nezná
Kočka:
Mňau, mňau, mňauvalí
Kočky rády spinkají
Mňauvy, mňauvy, mňááááůůůůů…..
( maminka si drží uši během zpívání, protože kočka zpívá falešně)
Maminka:
Už dost au au au
Kočka:
Proč přestávka, paninko
Nechceš uspat miminko?
Maminka:
Ano, ale hlas máš divný
Falešný a umňoukaný
Kočka:
Však jsem kočka parkovací
Neznám to co zpěvní ptáci
Ale koukej, mimčo mlčí
Zatímco mi vedem řeči
( maminka se usmívá a spráskne nadšeně ruce)
Maminka:
Ty kočičí poklade
Nahraji si zpěvy tvé
Zatím ahoj, vrátím se
Odvděčím se, neboj se
Vypravěč:
Není zač, kočička říká
A už k holkám zas pospíchá
Přišla hnedle na řadu
K barevnému švihadlu
Levá, pravá, někod mává
To je děd a fenka Sláva
Švihadlo hned upadlo
Kočka běží za fenou
Kočka:
Co tu děláš, Slávo?
Máš snad vzduchu málo?
Líp se zavři v domě
Nebo spi na stromě
Fenka Sláva:
Vtipná kočko, Výletnice
Na stromy se fenkám nechce
Cožpak nejsi ráda
Když se štěkot vkrádá?
Kočka:
Štěkot nebo hafání
Ty jsi host nevítaný!
Fenka:
A ja ja jaj, dnes jsi zlá
Práce ti snad zabrat dá?
Cvičíš, svaly trénuješ
A psí chlupy nezvládneš?
Děda: (trochu nahluchlý)
Co ta kočka povídá?
Fenka Sláva:
Že se nudou uzívá
Jestli se neproběhne
Díky mojí štěkovně
Hafy haf vrrr vrrr
Jsem do honu hrrr
Děda:
Co ten pes tak vrčí
Srst mu vzteky trčí
Kočka:
Ticho dědo, pššš
Slyším divné bzzz
( přiběhne včela – roztažené ruce jako křídla všechny obletí, každý vykřikne kromě dědy a kočky)
Včela: ( zpívá si)
Letěla včelka bzučivá
Letěla lidi mučila
Mávala křídly hbitými
Hledala sladké papíry
Sedla si včelka na špejle
Od vaty cukrové pouťové
Mňamy mňam mňamy mňam mlsala
Nikomu z lidí nedala
(posadí se na okraj cesty, kde leží dvě špejle od cukrové vaty, chytne je, drží je a olizuje a mhouří oči z toho, jak je to dobré)
Kočka:
Včelo odleť, kšá kšá kšá
Vem si mňamku, je jen tvá
( včelka se zachichotá, stoupne si, chňapne do pusy špejle a roztáhne křídla letí a zpívá si)
Včelka:
Letěla včelka, letěla
Z parku mezi zdi kostela
Sedne si lidem na hlavu
Způsobí náladě otravu
( pes se lekne, protože proletí kolem něj a poplácá ho po hlavě, štěkne a uteče, děda běží za ním a křičí)
Děda:
Kam pelášíš, zvíře
Nechci skončit v díře
Kočka:
Juchajdá, juchajdá!
Pes se bojí žihadla!
Vypravěč:
V našem parku, nedivte se
Skáče kočka mistrně
Švihadlo se dobře točí
Přesnost nikdy nemine
( popř. Že to kočka zkazí dodá vypravěč: „ No dobře, mine.“)
( do parku ke švihadlu a holkám vběhne běžec, zastaví se u nich a cvičí, rozpažuje, dřepy, všichni ho pozorují, on přestane usměje se.)
Běžec:
Pohybem vždy ke zdraví
Nenechte se rušit
čilý muž nechuraví
musí pilně cvičit
( Máňa se zachichotá, ostatní jsou vážní, běžec rozpaží, udělá dřep, pomalu se vstyčí, 3x hluboce nadechne a vydechne a odběhne pryč, pokračují ve skákání ve švihadlo, ale za chvilku k nim tančí dívka- tanečnice a zpívá)
Tanečnice: ( točí se dokola jako víla)
La la lá la la lá
Kde je kočka všímavá?
Kočka:
La la lá la la lá
Kdopak nám tu bál koná?
Tanečnice:
Ahoj kočko, ahoj holky
Tančím pro dva známé spolky
Přidejte se lalala
Samba, valčík, lambada
Ruce jako moře vlňte
Boky do stran vykrucujte
Otočte se vlevo, vpravo
Pochválí vás pěkné, bravo!
Kočka:
Zavolej si na myšáky
Kočky jsou na darebáky
Táňa + Máňa:
Ani my se nevyznáme
V tancích podle hudby žádné
Brýlatá holka:
A já radši skáču sem tam
O tanci si jenom šeptám
Tanečnice:
Naučím vás kroky známé
Tři, dva, jedna, začínáme!
Všichni ostatní: né né né, tohle nechceme!
( tanečnice posmutní, kočka jí vezme přátelsky kolem ramen)
Kočka:
Přijď až zítra, dnes končíme
Švihadlové přišly chvíle
Jako divé jsme skákaly
Nohy zlobí, chybí síly
Tanečnice: ( udělá krok od kočky)
Aha, aha, tak to je
Únavá vás sleduje
Kočka: (zatleská, aby si sjednala pozornost)
Ano, dnes už zavíráme
Honem z parku domů k mámě
Všichni na kočku:
Ahoj, ahoj, čau, báj, báj
V parku jsme se měly fajn
Vypravěč:
Kočka v parku osaměla
Zívla, kolo naleštila
Kočka:
Zbývá říci, zítra ráno
Máme o hry postaráno
Přijďte, mluvte, pobíhejte
Špatné zvyky zapomeňte
(zívne )
Protože ač k nevíře
Kočka hlídá raubíře
A a a a a ( zívne ) ááách
Raději jdu spát
(nasedne na kolo a odjíždí, vrátí se a rozloučí se)
Málem bych vás opustila
Ani se nerozloučila
No tak sbohem lidičky
Mávají vám pacičky
(kočka usilovně mává a pak odjede)
KONEC
Poznámka: únor 2006
You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.