Sbohem, Kláro!
Srůstají ti vlasy v květinách
Místo heřmánku, vranní oko
Jehly a bodláky na řasách
Na srdci vyprahlé hluboko
Jsi moderním skluzem do prázdna
V pokoji kde víříš pochyby
Jsi zlým snem, umělá oáza
Víc nevěřím na sliby od ženy
RF.:
Sbohem, Kláro! Bledne cesta půlnoční
Na vlasy ti sedá vrána
Vedu řeči proroční
Bude hůř, umírá tráva
Odejde ti kytkoví
A mne čeká hvězdná sláva
Vymetu tě z podkroví
s omluvou…..
A ty neslyšíš, hladná krásko
Slova bez zvuku nedýchají
Srdce bez lásky tiše prasklo
Ďáblové si tě okovají
V peřinách mi stín dáví city
Tvé oči z šedé zdi vyráží
Nebráním se slavnými mýty
Čekání se jenom prodraží
RF.: Sbohem, Kláro! Bledne cesta půlnoční
Na vlasy usedá zpráva
Že mi tvá chuť nestačí
Poteče mi z vázy voda
Prázdný stůl
byt ohlodá
A tvé jméno vzácné, Klára
Bude bolest laciná
nade mnou….
You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.