Malinové jezírko

V hlubokém lese u jedné vesničky měli malinové jezírko, které opatrovala Malinová víla. Měli v něm pouze malinovou šťávu a místo rybiček tam plavaly krásné červené maliny.

Obyvatelé z vesničky sem chodili pro šťávu a čerstvé maliny a pekli si doma moc dobré koláče a pili k nim malinovou šťávu. Nejvíce sem chodila babička Koutná, která nikdy nezapomněla ani na Malinovou vílu, která se jim starala o jezírko a donesla jí pokaždé upečený koláč.
Jednoho dne však Malinová víla nastydla, měla ukrutný kašel a rýmu a navíc i horečku, musela ležet ve své postýlce a o jezírko se neměl kdo starat. Babička šla zase jako každou neděli k jezírku a zůstala udiveně stát. Jezírko bylo plné listí, větviček ze stromů a jehličí, no a maliny se navíc všechny v nečištěném jezírku zkazily. Babička začala volat na Malinovou vílu, kterou uslyšela kýchat.
„Malinová vílo, co se stalo s jezírkem? Nestalo se ti nic?“
Malinová víla vylezla z postýlky s ovázaným krkem a povídala babičce.
„Babičko natydla jsem, horečku mám a navíc mě začalo bolet v krku. Než se vyléčím tak se jezírko úplně ztratí pod listím a jehličím.“
„Ale, celé roky se nám staráš o maliny a teď by se mělo jezírko ztratit? Jen si jdi zase pěkně lehnout do postele. Já seženu někoho, aby nám pomohl vyčistit jezírko a budeme ho čistit dokud se nám zase neuzdravíš. Jo a na tu tvou nemoc ti uvařím pořádný bylinkový čaj.“
Babička pospíchala domů a vyprávěla své vnučce Markétce, co se přihodilo Malinové víle.
„Babičko takhle to nenecháme, seženu nějaké další děti a budeme se střídat v čištění jezírka.“
Babička nosila každý den Malinové víle bylinkový čaj a přiváděla sebou i malé pomocníky, nejdříve Markétku s Aničkou, další den Tajšenku s Janičkou, třetí a čtvrtý den přišla všechna čtyři děvčátka a pátý den čistili jezírko Stáník s Míšou.
Šestý den sem přišli všichni i s babičkou a byly moc rádi, protože se před nima objevila uzdravená Malinová víla.
„Moc vám děti a babičko děkuju, že jste mi pomáhaly, když jsem byla nemocná, za to jsem vám připravila něco v jezírku.“
Děti a babička se podívaly do jezírka a udiveně zvolaly.
„Páni takové obrovské maliny.“
Začaly vybírat krásné velké maliny a s chutí je jedly. Maliny byly veliké jako meruňky a dětem moc chutnaly. Pak se všichni i s Malinovou vílou chytly za ruce a tančily kolem jezírka a zpívaly si malinovou píseň.
Malinovou vílu máme
rádi jí všichni pomáháme
starat se o jezírko malinové
sesbírat z něj listí opadané
Malinovou vílu známe
jí i maliny moc rádi máme
malinovou šťávu z jezírka pijeme
a vesele si kolem tancujeme

No a Malinová víla už nikdy nemusela mít strach, že by se její jezírko zasypalo, když bude nemocná. Děti jí chodily pomáhat kdy jen potřebovala.