Fialky v lázních
Ve spánku běháš nerozumná
Neznalá pohybů větrných žen
Ve spánku chytáš jména svůdná
Venuše, Salome, Lady Lyren
A ráno mi básníš o fialkách v lázních
Ptám se kdo pokřtil tě bláznovstvím
Vtiskl ti do dlaní čarovnou frázi:
„Kdykoliv změním se v cit něžný!“
Ve spánku létáš obalená
Motýly, anděly, ptačím klanem
Ve spánku býváš nerozumná
Čaruješ pomocí magických jmen
A ráno mi šeptáš o deštíku v máji
Ptám se kdo polil tě černou lží?
Za okny čas zimní prosinec hájí
Kosti mi praskají, srdce spí…
Kolem mne víříš probuzená
Stovky a tisíce propustných stěn
Máš pravdu nejsi běžná žena
Ale můj rozkvetlý Andersen
You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Both comments and pings are currently closed.